Sekery, nože, zbran
Takové ve výhni nástroje svítí
Žhavé se železo utne
Až tvary dozrají v cennosti brilantní
Kon bží s lidmi pro dary
Duní podkovy
Po celém kraji pochválené
Kování toho starce
Co tolik srostlý s lesním svtem
PYikoval své srdce ke všem kovadlinám ticha
Kon bží s lidmi pro dary
Šumí koruny
Jednoho dne, pro
 ticho se zmaYilo
To pYijel nkdo, hrd se nesl vysoko
Tam odtud hledl na muže, Jasmuze
OY jeho žebrákem bez podkovy na zadní noze
Za pasem me
, u sedla pYipevnný štít
DYevo lipové a královský znak
PYedstavil se jako princ, vážený ddic
Dubového tronu msta Oreby
"Tvá poklona je málo hluboká, takto si vážíš prince,
Ddice tronu?
Moj koH ztratil podkovu,
Ukovej však 
tyYI nové!
A chci, aby až tryskem pojedu
Podkovy zpívaly jako žádné jiné."
Zapomenuto takové umní
To ani starý kováY z hvozdu nesvede
Neodhalené kovy odjinud
Ne v rukou lidských tajemství lze držet staletí
Odmítnout rozkazy páno nedobYe
To kat by musel uposlechnout, pYijít k oprátce
Sekery, nože, zbran
Takové ve výhni nástroje svítí
Žhavé se železo utne
Až tvary dozrají v cennosti brilantní
Kon bží s lidmi pro dary
Duní podkovy
Po celém kraji pochválené
Kování toho starce
Co tolik srostlý s lesním svtem
PYikoval své srdce ke všem kovadlinám ticha
Kon bží s lidmi pro dary
Šumí koruny
Za tYI dny musí splnit Jasmuz rozkaz šlechty
Jinak dobrého nic na svt už nepotká
Princ míYí do vesnice ke staré skalle
V tom hostinci ulehne a ruce si bude mnout