(Jirí Wolker)

Plujeme tiÚe,
Kam, nikdo neví.
Z neznámé ríÚe
Zpíváme zpevy.

Ze hlubin zeme, z tajemných skrýÚí
Tryskáme vzhuru v pulnocní tiÚI.
Pres strmé brehy, kol skal a lesu
Letíme prudce v divokém plesu.

Lesy se chvejí
Pod naÚím skokem.
V Úíleném reji
Letíme tokem.

V krajine rovné, v klidu a míru
Hltáme peny divokých víru.
Sonáty svojí andante hráme,
Na vlnách svých je ukolébáme.

Dech Úirých plání
VáÚne nám hasí.
Do vod se sklání
Bohaté klasy.

V jezeru tichém Úeptáme s brehy.
Zjasnené nebem, plny jsme nehy.
Noci kdyÞ jasné lehnou si v kraji,
Stríbrné hvezdy s námi si hrají.

Touha vÚak stará
Po dávné pýÚe
V srdci nám hárá,
Þene nás výÚe.

Neznámé ruce v obet nás berou,
Pritisknou k sobe na hrud svou Úerou.
Mracný naÚ koráb vichrice Þenou,
Ztemnela prída Úedivou penou.

Letíme prudce
Zvíreným nebem,
SraÞeny v putce
Ohnivým hrebem.

V rachotu hromu, skuhrání bourí
Padáme dolu ve mracen kouri.
V tisíci slzách stríkáme kolem,
Zniceny pádem, zlomeny bolem.

Êedivým hávem
Skryje nás zeme.
V objetí tmavém
Tiskne nás jemne.

V pulnocích Úerých, ve tmavém koutku
Cekáme dotek carovných proutku.
Cekání zvolna v spánek se mení,
O taji sníme znovuzrození.