Prameny rek této zeme lemované lesy,
Nasáklé vuní dreva a plodu.
Víly stráÞí cistotu toku,
KaÞdá vlna je duch této zeme.
Poklady uloÞené ve stárí kamenu,
Poselství psaná nemými svedky.

ReciÚte se rozÚirují a vítr zpívá hymny.
Slunce zdraví tuto zemi kaÞdý den.
Zahání smutek stínu.
PíÚI kroniku této zeme, naslouchám chorálu vetru,
Vyprávení kamenu a Úepotu cest, revu velkých rek.
Jsem synem této zeme uloÞené v lune Starého kontinentu,
Kde Þijí mýty v kaÞdé vetvi starých stromu.

Jejich míza je má krev a má krev jejich voda.
Já zdravím Mesíc a tuto zemi.
PíÚI kroniku za temných nocí
Stríbrný trpyt Mesíce dopadá na krajinu,
Stíny tancí ohnivý tanec, snoubí se s kmeny stromu.
Tanec svetel, samota priÚla, uvolnuje pouta dávných dob.
Den usíná-soumrak mýtu. Pluj! Pluj má mocná písen!