[Kalamaria na zamku:]

Ach pane wzacny, wzpominate

na wase slowa wabiwa?

I pozwani - tak me tu mate

a se mnou prosba tryzniwa.

Muze byt, ze neskromne

ja prani zrowna mam,

jedno je wsak nesporne

ze wdecna budu Wam.

[Satrapold:]

Wzdyt nebyt Was, tak zda se

by po mne slehla zem,

tu kazde prani Wase

jest pro me rozkazem.

[Kalamaria:]

Ja nezadam si hriwen wzacnych,

ni draheho kameni,

jen swobodu kdyz racte wratit

Atramentowi.

[Satrapold:]

On odpykat si winu ma

za jazyk swuj tak zpozdily...

[Kalamaria:]

Ze pil - jen tim jsem winna ja,

sklenky mysl zkalily.

[Satrapold:]

Toz stan se tedy po twe wuli,

kdyz Satrapold swe slowo dal.

Wsak neco tez mi slibis k wuli-

by s ducharenim skoncowal!

Dnes odpoledne na welbloudy

chci Te s sebou wzit,

to abych w lese nezabloudil,

doprowod Twuj mit.

[Kalamaria:]

Wy tusim zchuzku na zaprenou

si se mnou chcete dat?

To ladi dobre s lesni scenou

kdyz jste s kone spad.

Ac zda se mi to prapodiwne,

prece rada wyplnim,

kdyz pomohu tim z kobky temne

- Atramentowi!