Text: Christian Morgenstern

Kdyz vzhuru stoupal luny kruh,
nahlas jsem vzkrikl Pomoz Buh,
v palachu nedalekem
jen zaby sili skrekem

Kvak krak kvak krak tak dokola a nejinak
Kvak krak kvak krak tak dokola a nejinak

Mlc uz ty hubo, skryj se v tun
nebo te schlamstne stribrokun,
jak obrok zmizis v jeho brise,
bud moudrejsi, bud tise
Kvak krak kvak krak tak dokola a nejinak
Kvak krak kvak krak tak dokola a nejinak

Kdyz dolu klesal luny kruh,
odval vitr me Pomoz Buh
a jenom tam, kde rost palach
se najednou blyskl stribrovalach

Kvak krak kvak krak tak dokola a nejinak
Kvak krak kvak krak tak dokola a nejinak